Koloušci

Pionýrská skupina Božejov

Sídlo : Božejov 111,    IČ 60860804,
Adresa : Na Obci 1768, Pelhřimov,
PSČ 393 01

 
 

 

Archiv 
-
Hudební 
skupina
Koloušci

 

Zpět na rozcestník

 

Zpět na
Hudební skupina Koloušci

 
 

Tak už to na světě chodí,        (23.5.2010)
že lidé přicházejí a zase odcházejí, ale skupina zůstává. Ta parta, která jako dětská hudební skupina Koloušci vystupovala v posledních šesti letech, byla v pořadí již čtvrtou generací Koloušků - muzikantů.  Patřilo k ní celkem 18 dětí, i když  někteří se na scéně zdrželi třeba jen jediný rok. I tato generace došla do svého zenitu a svoji činnost k dnešnímu dni končí. Někteří členové ji definitivně opouští, ale jiní zůstávají aby vytvořili jádro nového souboru. Ten se začal formovat ještě dříve, než kapela nastupila k posledním májovým vystoupením. Teď stávající i nové členy kapely čeká několik měsíců perné práce na novém repertoáru. A tak - možná už na podzim, ale určitě zjara - zas někdy někde....    


Nabídku k vystoupení    (23.5.2010)
na prvním ročníku pelhřimovského Půlmaratonu jsme dostali na poslední chvíli, neděli 23.května však měli všichni členové kapely volnou a tak jsme před půl desátou ráno začali stavět aparaturu v pelhřimovských sadech proti Domu seniorů.  Kapela vyplňovala svým programem přestávky mezi jednotlivými starty kategorií a dalšími doprovodnými programy, na kterých se podílel dětský taneční soubor, pelhřimovští taekwondisté a také agentura Dobrý den s pokusem o rekord v běhu kolem židle. Součástí akce byl i dětský závod "Běhání s hopsálkem".
     Když kolem půl jedné vbíhali první závodníci půlmaratonu do cíle, přerušil sice naší produkci déšť, kapelu si však v průběhu dopoledne vyslechlo několik stovek  diváků, sportovců a rodin s dětmi. A soudě dle potlesku jsme mnohé z nich velmi zaujali...


Ve Žďáře nad Sázavou     (22.5.2010)
jsme vystupovali ve středu odpoledne dne 19.5.2010. Poněkud podivné jaro nám přichystalo jen několik málo stupňů nad nulou a sice jemný, zato však dosti vytrvalý déšť. V kombinaci s nárazovým větrem, který občas zacloumal dvěma stánky, jenž nám sloužily jako úkryt před povětrností, byly podmínky opravdu svízelné. Na žďárském náměstí se sešlo jen několik málo opravdu skalních příznivců, mezi nimi i "předsedkyně našeho fanklubu", která na naše koncerty vyjíždí takřka do všech koutů, kde právě Koloušci hrají. Procházejících bylo hodně, někteří se zastavili na jednu či dvě písničky a pak rychle utíkali do sucha a tepla. Postupně jsme na sebe navlékli všechno dostupné oblečení a přesto jsme se všichni za chvíli třásli zimou. Kapela i přesto podala opravdu profesionální výkon. Snad se nám příště počasí povede lépe...


V začátku měsíce května   (10.5.2010)
absolvovala kapela dvě již tradiční májová vystoupení. 1.května to bylo v Táboře na Pražském předměstí, kde jsme společně s DJ Pepou zpříjemnili odpoledne cca. třem stovkám diváků, kteří přišli na prvomájové oslavy.
   V sobotu 8.května jsme vyrazili zajistit kulturní program k pietnímu aktu v Mnichu, konanému u příležitosti výročí osvobození. Kromě nás zde tradičně hrála také dechová hudba z Kamenice nad Lipou. Hlavnímu hostu, kterým byl europoslanec a první československý kosmonaut Ing. Vladimír Remek, jsme věnovali písničku Kometa od Jarka Nohavici. Vladimír kapele za písničku osobně poděkoval, členům kapely rozdal malé dárky a neopomněl se zastavit ani u našeho stánku s výrobky členek naší keramické dílny.


Po delší odmlce          (12.3.2010)
způsobené zrušením několika vystoupení v podzimní části sezony 2009, jsme jarní sezonu 2010 zahájili dvěma vystoupeními na oslavách MDŽ. V letošním roce se svátek žen slavil již po sté a organizátoři oslav si na programu dali velmi záležet.
   Do Tábora jsme cestovali v pondělí dne 8.3.2010 dodávkou pana Jirky. Vlastnímu vystoupení ještě předcházela mimořádná dopolední zkouška v klubovně. Po nervózní chvilce, kdy jsme čekali v prostoru schodiště hotelu Palcát v Táboře na klíče od spojovacích dveří do chodby, jsme velmi rychle postavili aparaturu a nazvučili. Sál s námi tentokrát sdílel také náš táborský kamarád DJ Pepa, který v přestávkách našeho vystoupení pouštěl reprodukovanou taneční hudbu. Asi stodvacetičlenné obecenstvo bylo, jak je v Táboře ostatně dobrým zvykem, skutečně výborné. Společně s Koloušky zpívalo některé písničky, mohutně tleskalo a při Pepových tanečních vstupech zaplavovalo taneční parket. Později část obecenstva tančila i za doprovodu naší kapely a našli se i odvážlivci, kteří při skladbě od skupiny Ginevra Bůh v nás (což je v podstatě modlitba) tančili jakýsi "břišní tanec".... Do sálu také zavítala skupina mrňat, která zde zatančila několik klasických a latinskoamerických tanců, čímž si zasloužila mohutný aplaus přítomných.  Z Tábora jsme si večer odváželi nejen dobrou náladu, ale i tradiční krabici sladkého pečiva, kterou pro nás připravily členky levicového klubu žen. V každém případě patří táborským organizátorům za letošní oslavu MDŽ velká pochvala. V Táboře měla svojí premiéru s kapelou nová členka souboru, Nikola Lapáčková, která v sestavě nahradila Báru Kotenovou. A svého prvního vystoupení se zhostila dobře.
   V hotelu Slávie v Pelhřimově jsme na oslavě MDŽ hráli ve středu 10.března.  Vystupovali jsme jen s krátkým programem 17-ti skladeb. Publikum, které zaplnilo pivnici hotelu do posledního místečka (a ještě se židle přidávaly) bylo rovněž velmi milé a pozorné. Kapela odvedla velmi pěkný výkon a vysloužila si potlesk ještě s odstupem, když po vystoupení a sbalení věcí odcházela z hotelu na parkoviště.


Poslední srpnový týden   (4.9.2009)
jsme trávili na chatě na Jemčině na letošním soustředění kapely. Akce byla mnohem méně pracovní, něž v roce minulém, kapelnici nám totiž dva dny před akcí odvezli do nemocnice a tak jsme zkoušeli spíše jen symbolicky. V krásném počasí jsme si tedy užili koupání, udělali si výlet do Stráže nad Nežárkou a také nákupní výlet do Českých Budějovic a navštívili divadelní představení světového muzikálu Romeo a Julie na nádvoří zámku Hluboká.
   Původní český muzikál z pera Williama Shakespeara, s hudbou Zdaňka Bartáka a texty Eduarda Krečmara nastudoval se souborem Jihočekého divadla režisér David Cody, který v prostředí zámeckého nádvoří vytvořil skutečně nádherné dílo. Dívky zaujal především Jan Kopečný v roli krásného Romea, dospělé pak třeba pěvecký výkon Ivy Hošpesové v roli Kapuletové, především však skvostný herecký a pěvecký výkon paní Věry Zabilkové v roli chůvy (viz. foto).


6.července jsme si již tradičně odskočili     (4.9.2009)
z letního tábora zahrát  na vzpomínkovou slavnost pořádanou při příležitosti výročí upálení Mistra Jana Husa na Kozím Hrádku u Tábora. V kulturním programu vystupovali Koloušci společně s Martinem Maxou a Janou Kociánovou. Bohužel, naše snažení před publikem ukončil v časných odpoledních hodinách déšť...


V prvních květnových dnech absolvovala     (15.5.2009)
   kapela dvě tradiční vystoupení. To první se konalo 1.května na Pražském předměstí v Táboře, kde jsme hráli společně s naším kolegou, DJ Pepou, při májových oslavách. Uprostřed panelového sídliště se sešlo na 300 lidí včetně nejmenších dětí. Sólo dne měla maličká tanečnice, která se vydržela přímo před kapelou vlnit téměř po celé naše vystoupení. Ve třech blocích jsme bez zaváhání odehráli celkem 30 písniček.
   Druhé tradiční vystoupení se konalo 8.května v Mnichu v rámci oslav výročí osvobození. Po prvních několika písničkách bylo však naše hraní přerušeno, neboť přiletěl vrtulník s vojenským výsadkem. Výsadkáři přistáli na nedalekém hřišti a  veřejnosti předvedli dva hromadné seskoky z malé výšky. K mikrofonům se kapela sice ještě vrátila, z časových důvodů však byl náš program velmi zkrácen. Když se v poledne účastníci setkání rozjeli do svých domovů a my jsme sbalili  techniku, navázaly dívky živou komunikaci s přítomnou armádou a dočkaly se pozvání k zevrubné prohlídce přistavené helikoptéry, nejen stojící na ploše hřiště . To bylo jásotu.


Na začátek března             (13.3.2009)
   jsme, stejně jako v roce minulém, dostali pozvání k vystoupení na oslavě MDŽ v táborském hotelu Palcát. Do Tábora jsme odjížděli krátce po poledni v pátek 6.března tak, abychom měli dostatečnou časovou rezervu na přípravu vystoupení. Koloušci již měli postavenu aparaturu, odzkoušeno - a diváci nikde. Když jsme začali být již lehce nervózní, přišly první divačky a ubezpečili nás, že je všechno určitě v pořádku. Jen čas začátku koncertu trochu nesouhlasil - pořadatelé nás tentokráte pozvali o půl hodinku dřív... Sál se však rychle zaplnil a v 15:30 jsme zahájili program. Bez zaváhání jsme odehráli plánovaných 22 písniček. Z toho byla třetina novinek, které jsme připravili přes zimní období. Táborské publikum bylo, jako obvykle, velmi příjemné.
    A rychle balíme - chvátáme, každý z nás má ještě povinnosti a druhý den nás čeká ringo v Božejově. Krabice s tradičním cukrovím, které pro děti připravily táborské ženy, koluje až v autobuse na zpáteční cestě. Tak snad zase píště. Do Tábora se vždycky rádi vracíme.


 

Atrium budovy Českého rozhlasu
   v Římské ulici č.p. 13 na Praze 2 se stalo ve středu 28.ledna 2009 dějištěm rozhlasové soutěže, kterou pořádalo občanské sdružení Pionýr ve spolupráci s Českým rozhlasem 2 - stanicí Praha - jako součást celostátní mezioddílové hry "Poselstvo krále Jiřího". Program byl živě vysílán v rámci magazínu pro děti DOMINO v čase od 19:10 do 20:00 hod.
   Do programu přizval na doporučení Martina Bělohlávka pan redaktor Jiří Kokmotos také naši kapelu, která doplňovala rozhlasovou soutěž hudebními vstupy.  Celá záležitost neproběhla úplně hladce, v týdnu před vysíláním dlela totiž větší část kapely na školním lyžařském výcviku, ze kterého se některé členky souboru vrátily v dosti špatném zdravotním stavu. Museli jsme proto zrušit naplánované zkoušky a kapela se sešla kompletní až ráno před odjezdem do Prahy. Generálka v naší klubovně proběhla úspěšně a tak jsme dvěma auty vyrazili ku Praze.
   Prvním pražským dobrodružstvím bylo hledání volných parkovacích míst v Opletalově ulici. Poté, co kapela bránila volné parkovací místo vlastními těly před cizojazyčnými turisty, se nám přece podařilo obě auta zaparkovat a vyrazili jsme na ústředí Pionýra, kde jsme se u teplého čaje domluvili s Martinem na dalším postupu. Před sedmnáctou hodinou jsme se pak společně se dvěma pionýrskými soutěžními týmy (třetí družstvo soutěžilo za Český rozhlas) vypravili do budovy rozhlasu. A rychle postavit a zvuková zkouška. Napoprvé nefungují dva odposlechy, malicherné závady jsou však v minutce odstraněny. Dva sympatičtí rozhlasoví zvukaři se pak ještě poprali s přenosem signálu z našeho mixu do rozhlasového zařízení a již domlouváme dramaturgii. Zatím co Jarka dostává úkol představit ve vysílání kapelu, Eva zasedá do poroty soutěže. Po půl sedmé dáváme pro publikum, které se sešlo podpořit soutěžící, dvě písničky. Mají úspěch, přítomní diváci tleskají kapele vstoje. A už pan redaktor Kokmotos se svou příjemnou partnerkou seznamuje přítomné se scénářem a vysvětluje zásady rozhlasového vysílání.
   Je 19:10, z režie zní poslední pokyny a časové údaje, pak se ozývá znělka magazínu Domino a už jsme v živém vysílání. Redaktoři představují porotu, tři soutěžní týmy a následuje krátký rozhovor s Jarkou o Koloušcích. V programu se vystřídají tři soutěžní kvízy, ve kterých soutěžící prokazují své znalosti o Evropské unii, s hudbou ze záznamu z režie, s reportáží z letních táborů a se třemi vstupy naší kapely. Zvláště  se nám povedla druhá písnička, Nechte zvony znít od Karla Svobody, kterou Lucka zazpívala lépe než původní originál.  Z reproduktorů zní závěrečná znělka pořadu - na hodinách je čas 19:58.  Balíme a diváci nám spontánně  pomáhají odnášet materiál.
   Rozhlasové vystoupení bylo oproti našim běžným koncertům jen krátké, zato jsme si ho plně užili. Za ten den jsme potkali  samé zajímavé, sympatické a milé lidi a také nahlédli do zákulisí rozhlasové práce.  A kdo ví, třeba někdo ze současných Koloušků bude jednou pracovat právě v rádiu.
(O tématu si můžete také přečíst na stránkách  OS Pionýr zde.)

 

Poslední dvě vystoupení letošní letní sezóny         (29.10.2008)
jsme absolvovali již v říjnu. Obě byla na předvolebních shromážděních, to první ve středu 8.října proběhlo večer v jídelně hotelu Slávie v Pelhřimově. Příprava druhého nám dělala dost vrásek na čele, konalo se 15. října odpoledne v Havlíčkově Brodě na náměstí a od 15:00 jsme se tři hodiny střídali s jednou dospělou místní kapelou. Tak pozdní termín není obvyklý pro koncerty pod širým nebem. Naštěstí nám počasí přálo, bylo teplo a na chvíli na nás posvítilo i slunce. Podmínky byly ovšem dosti náročné, přímo za kapelou pulzovala rušná ulice se zastávkou městské dopravy. Děti však koncert obstojně zvládly a na místě si vysloužily pozvání  k vystoupení na oslavě MDŽ v H.Brodě v březnu 2009. A i přes drobné potíže s technikou se na 300 diváků rozcházelo spokojeno.

 

Sobota 6.září prý byla posledním tropickým dnem      (8.9.2008)
letošního léta. Krásné počasí věstila modrá obloha již brzy ráno, když jsme se scházeli ve Starém Pelhřimově k odjezdu autobusu. Pan Jirka přijel přesně a vyrazili jsme. Po hodince jízdy, kterou nám znepříjemnila krkolomná objížďka, následovala krátká zastávka u pumpy za Havlíčkovým Brodem a před devátou hodinou již sjíždíme z kopců Vysočiny do roviny Polabí. Tam, v dálce za Pardubicemi je už vidět osamocená kupa se siluetou hradu na vrcholu - Kunětická hora.   
   Pozvání do kulturního programu na setkání levicově smýšlejících občanů pod Kunětickou horou u Pardubic bylo pro Koloušky velmi prestižní záležitostí. Už možnost vystoupit před několikatisícovým obecenstvem (střízlivý odhad - 6 až 7 tisíc při našem koncertu), ve kterém seděli lidé z celé republiky, se dětské kapele opravdu nenaskytne příliš často.
   Rychle využíváme možnosti "osahat" si pódium a techniku. Zvukař je docela příjemný pán a s Romanem rychle najdou "společnou řeč". Je 10 hodin a moderátoři zahajují již 18. ročník pravidelného setkání. První jdou na pódium sympatičtí členové skupiny XILT- hrají repertoár příjemný na poslech, řadu jejich písniček známe. A potom 10,45- moderátor Milan Špás představuje naši dětskou kapelu. Ujímám se moderování, představuji mnohostrannou činnost naší pionýrské skupiny a ohlašuji jednotlivé písničky. Prožívám muka, když se objevují chyby tam, kde obvykle nebývají, ale... To množství diváků je ohromující, vedro pod plechovou střechou pódia téměř nesnesitelné, tak se dá jistě leccos odpustit. Jednotlivé písničky jsou odměňovány silným potleskem, na lidech je vidět, že je naše vystoupení zaujalo. Konec- potlesk je velký, děkovačka a vyklízíme prostor pro další kapelu.
   Mé a Romanovy povinnosti- tentokrát ty nejpříjemnější- ještě nekončí. Vyslechli jsme od mnoha lidí poděkování, rozdali naše kontakty i požadované texty písniček, pohovořili jsme se zástupcem představenstva České nadace, díky které má naše folková skupina opravdu perfektní technické vybavení a pionýrská skupina navíc i slušné prostředky na rozjezd keramické dílny...Největší ohlas u posluchačů měly písničky, převzaté z repertoáru skupiny Klíč a jistá pražská novinářka nám dokonce vyčetla, že už dlouho od nás neslyšela např. Pijáckou litanii. Inu, musíme se polepšit! Na druhé straně zase mnozí kvitovali naše krásné jednotné oblečení, které se v tom obrovském davu lidí rozhodně nedalo přehlédnout. V té době se již děti ládovaly na trávníku u našeho mikrobusu obědem, který zatím obstarala Eva. Grilovaná kuřata rychle zmizela a děti se vydaly na prohlídku nově otevřené atrakce- Perníkové chaloupky s muzeem perníku. To už byla snědená kuřata dávno zapomenuta a děvčata si v restauraci "U všech čertů" smlsla na oblíbené česnečce. Po návratu do areálu akce bylo volno na nákupy- přece jen tu bylo mnoho stánků s lákavým zbožím- no, představte si, akce "Vše za deset" a tam tolik potřebných věcí, jako nejmódnější náušnice, sponky, barevné sáčky, sluchátka atd, atd- no, nekupte to! Přiznám se, že vůbec nevím, jak tam holky mohly tolik "potřebných" věcí objevit, já to prošla a nenašla jsem nic, ovšem, když naše squaw cestou domů v mikrobusu vylovily své poklady z báglíků, tak jsme s Evou jen zíraly. Je ovšem fakt, že ony zase zíraly na má dvě krásná trička a povlaky přikrývek na chatu, které přijdou určitě vhod při příštím pobytu skupiny na Jemčině. Nákupy je ovšem- na rozdíl od nás, dospělých, naprosto nevyčerpaly a tak bylo rozhodnuto vzít útokem hrad. Já a Pepa Jech jsme byli určeni na hlídání mikrobusu a tak za nás mohu prohlásit, že jsme se statečně střídali v donášení chladných nápojů všeho druhu, brambůrků, bramboráku atd.a průběžně besedovali se zdravotníky v zásahové sanitce. Co se dělo na hradě vím jen z doslechu, takže pokračuje očitý svědek Roman.
   Výstup na Kunětickou horu byl přímo tryskový, část kapely k bráně hradu skoro vyběhla. Tam jsme však v odpoledním horku trochu povadli a rádi navštívili občerstvovnu na prvním  hradním nádvoří a zkonzumovali něco nanuků. A už vstupujeme do hradního paláce. Ve východním křídle, jehož stropy jsou propadlé, je v prostoru zavěšen veliký pohádkový drak. A pod jeho ocasem ... brr.. mučírna! V západním křídle si pak prohlížíme středověké zbraně a zbroj, lovecké trofeje, obleky, rytiny. Na závěr prohlídky vystupujeme na vrcholek věže, někteří i dvakrát, neboť v polovině zapomněli počítat schody. Celkem jich bylo 135. V té době volám mobilem Jarce, že jí z okna věže kyneme. Ona nám prý také, ale pro tu dálku jsme nic neviděli. Je 15:30 a my se pomalu vracíme zpět do areálu pod hradem. A ještě pohled do hluboké hradní studny a prezenční foto z vyhlídky do Polabí, kde za námi a komíny elektrárny Opatovice leží Hradec Králové. Tak ahoj Kunětická horo a... příští rok možná....

 

Konec prázdnin         (2.9.2008)
   prožili Koloušci společně s dětmi  a také rodičovskou veřejností v Táboře na Pražském předměstí, kde se v pátek 29.8. od 17:00 hod. přímo uprostřed panelového sídliště soutěžilo, opékaly se špekáčky, tančilo a samozřejmě také hrálo. Na akci jsme odjížděli přímo z našeho soustředění na Jemčině a pro tříhodinový program, ve kterém se naše kapela střídala s přítomnými DJ, jsme přichystali poměrně odlehčený repertoár. Tak v Táboře odezněly písničky, které na jiných vystoupeních zase tak běžně nehrajeme, jako třeba Jarošovský pivovar od Argemy.  V přestávkách si pak naše dívky rozebraly přítomná mrňata k prvnímu nesmělému tanečku. Když jsme pak po osmé hodině odjížděli směrem k Pelhřimovu, byli spokojeni organizátoři, diváci i účinkující - všichni jsme si ten páteční podvečer docela užili.

 

O tom, že nejen hudbou živi jsou Koloušci        (1.9.2008)
   jsme se přesvědčili na soustředění našeho hudebního oddílu. To se poprvé konalo na soukromé chatě uprostřed krásné přírody jemčinského polesí, na okraji Třeboňské pánve. Před plánovanými podzimními vystoupeními jsme v průběhu všech tří dnů soustředění opravdu hojně zkoušeli, ale stihli jsme také výlet na hráz našeho největšího rybníka Rožmberka, na kterou jsme se vypravili ze Staré Hlíny. Cestou jsme tak mohli obdivovat nejen více jak tisícovku starých dubů, které hrázi dodávají pevnost svými kořeny, stihli jsme také posbírat plnou přepravku bedel královských, které se jistě chtěly stromům nad svými klobouky vyrovnat. Čas zbyl také na koupání v rybníce za chatou, na ringo a vybíjenou a na sklizeň zralých plodů, které Jarka na svojí zahrádce dokázala vypěstovat. Vždyť takový hrozen utržený přímo z vinohradu má úplně jinou chuť než kupovaný. Večer nás pak uspávalo šumění jemčinského jezu na Nežárce a bečení ovcí ze zámecké louky. Napřesrok se sem určitě rádi vrátíme.

 

Kozí Hrádek 2008         (2.8.2008)
    Stejně jako v roce minulém, odskočili jsme si z našeho letního tábora zahrát na vzpomínkovou slavnost k výročí upálení Mistra Jana Husa na Kozí Hrádek. Sestava kapely byla značně oslabená, neboť někteří slabší jedinci dali přednost jiným letním radovánkám před táborem vlastní skupiny. Tak se stalo, že jsme přímo na táboře doplnili sestavu sólistů a fléten o pravidelnou účastnici tábora - Elišku Vondrovou z Kralup nad Vltavou.
    Když jsme v neděli 6.července dorazili na místo samé, již nás zde vítal náš kamarád DJ Pepa, který svoji aparaturu stavěl v altánku za námi. Příprava nám trvala poměrně dlouho, nemohli jsme normálně nazvučit, v rozvalinách hrádku se totiž konala až do 11 hodin bohoslužba. Pak nám však se dvěma přestávkami, které vyplnil Pepa soutěžemi pro děti a místní kynoložka ukázkou výcviku psů,  patřil čas až do 14 hodin.  A pak hodinka pauzy na prověření blízké zříceniny a nějakou tu sladkost u stánku. Ještě zabalit a naložit aparaturu a vystát frontu na pečené sele... Letošní 6.červenec se vydařil.

 

Krásný den         (10.6.2008)
   byl pro Koloušky čtvrtek 5.červen 2008. Ráno v 8:00 hodin jsme se sešli před mateřskou školou Osvobození v Pelhřimově. Po krátké poradě jsme se domluvili ve školce, že naší aparaturu postavíme v jedné ze tříd, neboť po obloze se honily mraky a po nedělní zkušenosti, kdy nám Folkové setkání v Božejově předčasně ukončila bouřka, jsme nechtěli riskovat. Týna s Alex ještě honem běžely domů nafotit nějaké noty, ostatní již připravovali vystoupení.
   Přítomná mrňata, naše budoucí obecenstvo, přitom projevovala o veškeré dění velmi živý zájem. Překvapení nás čekalo, když jsme o půl desáté začali koncertovat. Před námi sedělo, vlnilo se, mávalo, vstávalo,  tančilo, tleskalo a křičelo to nejúžasnější publikum, pro jaké jsme v posledních několika letech hráli. K dětem se připojily i jejich paní učitelky a všichni společně vytvořili skvělou atmosféru... Na závěr několik přídavků a balíme.
   V průběhu dopoledne se pak rozplynuly všechny mraky a sluníčko rozjasnilo celou oblohu. 5.červen byl opravdu krásný den....

 

Letošní oslavy osvobození v Mnichu        (9.5.2008)
   byly prozářeny jarním sluncem. Naproti tomu Koloušci po ránu příliš nezářili, několik členů souboru přišlo na sraz dosti nachlazených, chrapotu se neubránila ani kapelnice. Při vystoupení pak Lucka odvedla ohromný výkon, všechna plánovaná sóla odzpívala, a jen ti nejzasvěcenější na konci vystoupení poznali, jak je vyčerpaná.
   Ráno však bylo ještě chladné a tak hned po postavení aparatury před místním kulturním domem vyrazili Kolouši na zahřívací "rozcvičku" na nedaleké hřiště. Zkrácená zvuková zkouška byla přesunuta na dobu, kdy většina účastníků akce odešla k památníku pokládat věnce. A vzápětí se hrálo. Do zkráceného programu jsme vybrali jen ty nejlepší věci, jejich přednes také diváci náležitě ocenili. V samém závěru zkráceného koncertu přišel do sestavy kapely předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, JUDr. Vojtěch Filip, aby vyzkoušel (a také ocenil) naší novou kytaru, kterou pro skupinu vyrobil ve své dílně Hynek Pavlů jako svůj 229 nástroj. Výkon skupiny ocenil i zkušený kapelník kamenické dechovky a nahnal nám trochu strachu vyptáváním na stáří našich hudebnic i konstatováním, že jsou ale fakt dobré. To tak, aby nám je nakonec přetáhl do své kapely!!! Ale nálada byla výborná a nakonec si vedoucí Jarka "odskočila" zazpívat se sólisty dechovky svou oblíbenou "Od Tábora až k nám"- a docela jí to šlo!

 

Na 1.máje vystupovali Koloušci             (8.5.2008)
   opět v Táboře. Před kulturním domem uprostřed tzv. Pražského předměstí se mezi paneláky sešlo přes 300 diváků, kteří střídavě věnovali pozornost hlavnímu řečníku, poslanci Europarlamentu, Miloslavu Ransdorfovi, našim písničkám,  produkci přizvaného DJ a také doprovodným programům pro děti, které připravili táborští Bobři.. Počasí hrozilo deštěm, tak jsme zaujali pozici pod betonovou stříškou spojující dva místní objekty. Ta nás sice zachránila před několika kapkami, které v průběhu odpoledne skutečně spadly, nadělala nám však řadu problémů s akustikou, vítr se pod ní točil jak v pověstné bedně a odnášel hlasy pokaždé jiným směrem od mikrofonů. I za těchto těžkých podmínek odvedli Koloušci velmi slušný výkon a odehráli na třicet písniček.  O přestávce nás jeden nadšený divák pozval na cukrovou vatu a dospělé na kávu -  přežili jsme to.
   V Táboře mělo premiéru nové oblečení kapely, se kterým jsme nadělali hodně parády. Po skončení vlastního vystoupení si Koloušci také zatančili při reprodukované hudbě, kterou ze starých desek pouštěl již zmíněný DJ. Byl u vytržení z toho, že většina Koloušků tančila doslova na cokoli -  to, že nám před pár týdny "plnila babička přání" jsme mu ovšem neprozradili. Do Tábora se již těšíme znovu, 6.července si  z našeho letního tábora odskočíme zahrát na Kozí Hrádek.

 

Koncert v hotelu Palcát v Táboře            (10.3.2008)
  
    Už v závěru loňského roku nám kamarád Láďa z Tábora sdělil, že počítá s Koloušky opět na koncert na Kozím Hrádku, kde proběhne už tradiční pietní akce k upálení Mistra Jana Husa, ale že by nás v Táboře uvítal rád i mnohem dřív, a to na oslavě MDŽ. Prý nás účastníci té loňské oslavy očekávají znovu se zájmem. A tak byl začátek roku 2008 poznamenán nejen menšími personálními změnami skupiny, ale i přesuny sólových výstupů a hlavně se nacvičovalo a nacvičovalo. Konečně je tu den „D“- pátek, 7.březen 2008. Instrukce pro odjezd dětí vypadaly jako menší vojenské cvičení. Přesun 9 účinkujících postupně autem do Starého Pelhřimova a potom mikrobusem do Tábora proběhl velmi rychle a bez rušivých příhod. Dokonce jsme do Tábora dorazili na minutu přesně, jak jsme předem oznámili a tak dva čekající muži, kteří nám měli pomoci vykládat a nanosit do hotelu Palcát vše potřebné, se vlastně ani moc nenačekali. Rychle stavíme aparaturu a Roman ve funkci zvukaře udílí stručné příkazy. Eva jde prověřit táborské zásoby obuvi v obchodech, vrací se ale s pořádným sendvičem pro Alex. Díky náplni je z podlahy stále co sbírat, že, Alex? Řešili jsme, co bude lepší pro příští vystoupení - zda s sebou vozit vysavač, nebo zakoupit skupinové slepice. Musíme to ekonomicky posoudit. Ostatní děti dolují z báglíků svačiny, pití. V předstihu 1,5 hod. před začátkem vystoupení začínáme zvukovou zkoušku. To už ale v sále sedí docela dost diváků. Na chvíli podlehnu panice, že program začne opět, jak je v Táboře zvykem, o něco dříve. Pořadatelé mě sice uklidňují, že ti lidé přicházejí dříve jen proto, aby zaujali co nejlepší místo, ale nakonec stejně zahájení přišlo téměř o půlhodinu dříve. Ještě než začneme „naostro“, děti se jdou na chvilku zklidnit do šatny. Jdu za nimi a- každé dítě nacpanou pusu, v obou rukou zákusky a ani mluvit nemohou, jak se cpou. Ti, co právě polkli, mě ujišťují, že to všechno je opravdu jejich, jak je „jedna paní ujistila“ a tak poctivě ochutnávají. Musela jsem ten hodokvas zrušit v obavách, že už by pak na pódiu místo zpívání mohli únavou usnout. Nastupujeme.
    Láďa nás vítá, potom zdraví všechny přítomné ženy a blahopřeje jim k svátku. Krátce se představují dva sympatičtí mladí kandidáti do krajského zastupitelstva a pak už patří sál nabitý diváky jenom nám. Rozjíždíme Hučkou a pak v rychlém sledu Otázky, Slavíci, vše jde krásně, diváci tleskají, je vidět, že jsme zapůsobili. Před přestávkou představuji účinkující děti jménem a první blok končí Monika nádherně přednesenou písní Karla Svobody a Jiřího Štaidla „Lásko má, já stůňu“. Oči diváků se rosí, potlesk je velmi silný a na Moniku již čekají na okraji sálu ostatní děti, aby vzaly útokem šatnu, která se  proměnila jako mávnutím kouzelného proutku v občerstvovací linku. Teď už sice prořídlou ochutnávkami před koncertem, ale přece jen linku. Vykouzlily ji opět jako loni táborské členky Levicového klubu žen. Děti mi s plnými ústy sdělovaly, že suverénně nejlepší je ten perník, o který se právě div nepopraly a který jsme my, dospěláci, ani neměli šanci ochutnat. Ovšem i ostatní nádherné zákusky mizely z táců jak jarní sníh. Druhá půlka programu začínala klarinetovými sóly Alex, to bylo perfektní, pak maličký kaz flétny v „Tymiánu“, malý přešlap sóla ve „Škrpálech“, ale už se řítíme do finále, výkon je soustředěný, výborný. Vrcholem byl perfektně provedený „Pohár a kalich“ a zatím nejlépe provedená Ginevra- „Bůh v nás“. Veliký potlesk, přidáváme „Helpu“ a odcházíme hrdě do šatny. I přes ty dvě větší chyby to byl nesporně výborný  výkon skupiny, děti si počínaly během půldruhahodinového programu skoro profesionálně a tak jsem jim nakonec ta malá dvě přešlápnutí docela ráda odpustila. Hned na místě projevil pořadatel zájem o další koncert 1. května odpoledne na jednom z táborských sídlišť.  
   Cesta domů probíhala v obrovské euforii. Naším mikrobusem kolovala krabice s cukrovím (pečlivé táborské ženy zabalily pořádnou krabici pro děti, aby snad cestou nezeslábly, ale také pamatovaly na všechny dospělé, protože jim bylo jasné, že z té nadílky v šatně asi moc neokusíme. Dieta- nedieta- dala jsem si také a nejvíce mi chutnaly lehoučké rybízové řezy). Celou cestu provázel obrovský halas, z davu se ozývaly dvě perfektní raperky (vypadalo to na Týnu a Alex), řidič Pepa Jirka si tedy užil! I když nám v závěru jízdy s radostí oznámil, že nejsme ti nejhlučnější pasažéři, které kdy vezl. Předstihli prý nás hokejoví diváci…      -JB-

 

Na dětském oddělení nemocnice                (13.12.2007)
   v Pelhřimově hrála skupina nemocným dětem, ale i jejich rodičům a přítomným zdravotníkům ve středu 12.prosince. Předvánoční vystoupení sestávalo ze šestnácti písniček z klasického repertoáru souboru, které jsme doplnili o pásmo koled. Kapela odvedla celkově dobrý výkon, který přítomní diváci také ocenili, někteří velmi spontánně.  Kromě novoročenky si Koloušci z dětského oddělení odnesli také sladkou odměnu. 

 

Božejovské Folkové setkání             (5.11.2007)
   je tradičně příležitostí prezentace členů hudební skupiny Koloušci v domácím prostředí, před rodiči, prarodiči a kamarády. To letošní, již páté, se konalo v sále restaurace Na Vinopalně v Božejově v sobotu 3.listopadu 2007. Koloušci pro své hosty připravili nejen kulturní potravu, ale i občerstvení ryze tradiční v podobě chuťovek, pečených kuřecích stehen a uzeného s křenem. Z pódia pak v osmdesátiminutovém programu  předvedli 25 skladeb ze svého repertoáru. Jako host setkání uzavřela odpoledne skupina 4 zdi pod taktovkou bývalého kapelníka Koloušků - Hynka Pavlů. Je potěšitelné, že náš program přilákal také řadu místních obyvatel, převážně rodin s malými dětmi.
 

 

Na pivní slavnosti       (8.9.2007)
    do Jindřichova Hradce nás na sobotu 8.září pozvala agentura 3WProduction. Na akci podobného charakteru jsme vystupovali vůbec poprvé, nedokázali jsme proto předem odhadnout, o jak dalece kulturní záležitost se bude jednat. Přesvědčil nás však program, na kterém kromě Koloušků bylo dalších sedm kapel, mezi nimi některé velmi renomované, jako Ginevra, nebo Tlustá Berta. V sobotu ráno jsme tedy, povzbuzeni předpovědí Českého hydrometeorologického ústavu (která předpovídala pro J.Hradec 16 stupňů a bez deště - skutečnost byla 12 a téměř soustavný déšť) nasedli do tří aut a dojeli na Tyršův stadion do Hradce, kde se akce konala.
   Na ploše stadionu mělo své stánky celkem sedm pivovarů a Jihočeská Madeta, která nabízela akčně vynikající Jihočeské jogurty (nakoupili jsme několik kartonů). Počasí si vyžádalo časový posun a když v 12:45 začínali Koloušci hrát, na stadionu bylo jen pár diváků. Mezi nimi hrál určitě prim náš hradecký fanklub. Postupně však lidé přicházeli a když jsme ve 14:00 koncert končili, byl stadion alespoň z části zaplněn.
   Po občerstvení si skoro celá kapela zasoutěžila v jízdě zručnosti s pivním sudem a v přendávání lahví z přepravky do přepravky. Urvali jsme většinu cen a vydali se na cestu k domovu. A dojem z akce ? Vlastně jej kazilo jen počasí, které odradilo řadu diváků. Ono, nabídnout slušný hudební festival veřejnosti, a to za cenu skutečně lidovou...  

 

Kozí hrádek 2007       (26.8.2007)
   Dne 5.července jsme si z našeho letního tábora odskočili zahrát na slavnost u příležitosti výročí upálení Mistra Jana Husa, která se konala na Kozím Hrádku u Tábora. Svoje "nádobíčko" jsme rozložili na jednom konci lesní restaurace pod zříceninou hradu. Kromě nás v programu vystupovalo i několik dospěláckých kapel. V publiku seděli jak náhodní kolemjdoucí, tak i lidé, kteří přišli přímo na slavnost, včetně asi stopadesáti dětí z okolních dětských táborů, pro které pořadatelé připravili bohatý hravý program na vedlejší louce.
   Hráli jsme ve dvou blocích, jeden začínal v poledne, ten druhý pak od čtrnácti do patnácti hodin. Od publika jsme se dočkali velkého potlesku a výkon kapely ocenili i přítomní dospělí muzikanti. Nutno objektivně říct, že byl skutečně lepší, než třeba výkon dospělé skupiny, která vystupovala po nás.
   Kromě vystoupení stihli členové souboru také vylézt na hradby Kozího Hrádku, sníst nějako tu cukrovou vatu a shlédnout  vystoupení táborských šermířů. Jako občerstvení upekli pořadatelé sele. Z vystoupení byl tedy pěkný táborový výlet.

 

Pro žáky ZŠ na Pražské        (26.8.2007)
 ... vystupoval oddíl 28.června. Bylo to dosti náročné, vystupovali jsme od 11:00 hodin v nezastřešeném amfiteátru školy a již od rána jsme sledovali oblohu. Předpověď  říkala "déšť".  Ve stanovenou dobu do hlediště nastoupilo 250 dětí a my odehráli sjednaných 75 minut. Pak rychle sbalit a ...cestou na oběd začalo pršet. Měli jsme štěstí.  Výborným obědem s ovocnou palačinkou na závěr jsme zakončili školní rok 2006/07. Již zítra začíná tábor ...

 

Osika 2007            (17.6.2007)
     V sobotu 9.června jsme se sešli před sedmou hodinou ráno, abychom autobusem pana Jirky vyrazili do kempu u rybníka Osika u Nové Bystřice, kde se konalo Celostátní setkání pionýrských oddílů Česká Kanada 2007. Koloušci měli v programu vyhrazenu značnou část, v průběhu odpoledne jsme hráli v celkem třech půlhodinových blocích a při večerním programu jsme jako "předskokani" známé jindřichohradecké folkové skupiny Jen tak tak zahráli dalších dvanáct písniček. Korbu návěsu, který byl přistaven místo pódia, si tedy Koloušci užili až dost.
   A další dění ? V kulturním programu krom nás účinkovali děti z PS Podlesáci z Čestic s folklórním, hudebním a tanečním číslem, Prdlouši - divadelní soubor DDM J.Hradec pod vedením Šárky Bartůškové, taneční škola Merlin a La-St Dance Team z Českých Budějovic. Dospělou část programu tvořili šermíři - Páni z Hradce, vynikající kejklíř Vítek a již zmíněná folková skupina Jen tak tak.
     Kromě hraní někteří Koloušci stihli zkusit vodu v Osice, pod vedením Jirky Toufara navštívit předválečné opevnění a Nikča porazila všechny soupeře při soutěži v psaní SMS - no řekněte, byla by ostuda, kdyby skoro profesionální klávesačky nevyhrála.
                  (foto na rozcestníku - večerní ohňová show v podání kejklíře Vítka)


 


8.května vystupoval hudební oddíl         (13.5.2007)
    již tradičně na oslavách osvobození v Mnichu. To ráno bylo deštivé a nevlídné počasí, z toho důvodu jsme netradičně obsadili pódium v sále místního kulturního domu. Jen jsme stačili postavit techniku, už do sálu přikvačila i dechovka z Kamenice nad Lipou, se kterou jsme se v programu střídali. Po krátké zkoušce využili Koloušci právě její produkce k tanečnímu odreagování na parketu pod pódiem. Pak nastalo dlouhé čekání, než se účastníci akce vrátí od památníku a v 10:45 konečně začal i náš krátký program. Kapela odvedla velmi slušný výkon. A když jsme před polednem balili a nakládali materiál hřálo nás nejen sluníčko vykukující z mraků, ale i ocenění našeho výkonu od některých diváků a také předběžné pozvání na Slovensko od členů přítomné slovenské delegace.


 


V táborském hotelu Palcát hráli Koloušci  nabitému sálu     (14.3.2007)
   Do táborského Palcátu, kam jsme byli pozváni k vystoupení u příležitosti oslavy Mezinárodního dne žen, jsme přijeli s mírným zpožděním kolem 14:10 hod. v pondělí 12.března 2007. Na místě nás již očekával jeden z pořadatelů, který nás ochotně uvedl do "salonku" o cca. 180 místech v prvním poschodí a předvedl nám prostornou místnost, určenou jako šatnu pro účinkující. Začali jsme tedy stavět aparaturu, kolem 14:45 nás však nemálo překvapil sílící příliv diváků. Pořadatel nás ujistil, že akce začíná v 15:30, tedy o celou půlhodinku dříve, než jsme měli naplánováno.  Naše příprava vystoupení se změnila v lehce nervózní závod s časem.  V 15:15 jako zázrakem všechno fungovalo. Museli jsme se ale obejít bez zvukové zkoušky, neboť sál byl již zcela zaplněn diváky.
   Ten trochu překotný úvod koncertu však Kolouškům plně vynahradilo skvělé táborské publikum. V sále nezůstalo jediné volné místo, někteří přihlížející dokonce stáli mezi dveřmi. Výkony mladých muzikantů oceňovali diváci mohutným potleskem, některé písničky zpívali spolu s kapelou.  O přestávce pak náladu Kolouškům ještě vylepšilo bohaté občerstvení, které připravili pořadatelé v šatně. Na závěr koncertu sklidili ovace nejen děti, ale i Jarka, které publikum zvlášť zatleskalo při odchodu z "pódia". Po našem úspěšném koncertu se již všichni těšíme na 5.červenec, kdy jsme od našich táborských přátel pozváni k vystoupení na Kozím Hrádku.


 


Důležitá vystoupení plánovaná v roce 2007         (25.2.2007)
   V nejbližší době připravujeme vystoupení na oslavě MDŽ v Táboře, která se bude konat v pondělí 12.března 2007 od 16:00 hod. v hotelu Palcát. V úterý 8.května 2007 (státní svátek) budeme již tradičně hrát na oslavách výročí osvobození v Mnichu. V sobotu 9.června 2007 hrajeme v kulturním programu na Celostátním setkání pionýrských oddílů na Osice u Albeře (J.Hradec). Ve čtvrtek 5.července 2007 (státní svátek) si z letního tábora "odskočíme" na Kozí Hrádek, kde vystupujeme na vzpomínkovém shromáždění u příležitosti výročí upálení Mistra Jana Husa. 
   V sobotu 1.září 2007 budeme účastni v kulturním programu na shromáždění občanů pod Kunětickou Horou u Pardubic. Tato akce je v letošním roce spojena se Slavností levicového tisku, lze tedy předpokládat hojnou účast publika. Z důvodu přípravy na tuto akci proto svoláme soustředění oddílu, které se bude konat pravděpodobně v termínu od 24. do 26. srpna 2007.
   Další menší akce, jako jsou vystoupení pro pacienty dětského oddělení nemocnice, nebo koncerty pro školy, budeme upřesňovat průběžně tak, jak budou nasmlouvána. Zatím nemáme jasno o termínu Folkového setkání, budeme jej pořádat buď některou neděli v červnu nebo až v říjnu. V jednání je zatím také vystoupení na Bambiriádě (25. a 26.5.2007) - pokud se bude konat, zřejmě by se jej účastnila jen část oddílu.


 


Slavíci některým posluchačům vyrazili dech   (14.12.2006)
   K vystoupení na dětském oddělení pelhřimovské nemocnice ve středu 13.prosince se Koloušci sešli v počtu 15 účinkujících. Po několika letech to byla naše nejhojnější účast na tomto našem tradičním předvánočním koncertě. Bohužel, i dětské oddělení bylo plné dětí. O to těžší byly podmínky, v nevelké klubovně ve druhém poschodí pavilonu bylo  po několika minutách takřka nedýchatelno.
   Jednou z premiér tohoto koncertu byla písnička z repertoáru Waldemara Matušky, Slavíci z Madridu. Se souborem jsme ji začali zkoušet jen tři týdny před vystoupením a když se Nela před její první zkouškou se sborem pokusila na cosi zeptat, dočkala se jen té odpovědi, že když něco neví, musíme písničku nechat až na jaro, protože když ji máme stihnout nazkoušet do vystoupení, musíme mít všichni jasno, jinak to prostě nestihneme. Stihli jsme to! A někteří pracovníci dětského oddělení "v zadní řadě" nás při Slavících poslouchali doslova s otevřenými ústy.  A větička, která se ozvala z publika po písničce, "Walda by se u vás mohl učit zpívat Slavíky", byla skutečně pěkným oceněním výkonu kapely. Ta celkově odvedla skutečně slušný výkon, přispěla k němu i další premiérová vystoupení, ať už to bylo první veřejné sólo Báry, Válka růží v podání klarinetů, nebo pásmo koled hrané na 8 fléten. Kromě písniček dostali malí pacienti od Koloušků také tašku plyšáků ze sbírky naší Týny a po bonbónu od Lucek, slavících svůj svátek. 
   Výkon skupiny ocenil i MUDr. Rod, když se s  Koloušky na závěr loučil, řekl, že Koloušci byli vždy dobří muzikanti, ale teď jsou skutečně nejlepší. Pan doktor se s námi loučil tentokrát naposledy, koncem roku z pelhřimovské nemocnice odchází. Přejeme vám hodně štěstí, pane primaři.


 

Zkoušky skupiny v prosinci (1.12.2006)
   budou končit schůzkou dne 21.12. 2006. V příštím roce se opět sejdeme dne 4.ledna 2007. Všem členům souboru přejeme krásné vánoce, bohatou nadílku a hodně štěstí a zdraví do roku 2007.
 

 

Předvánoční vystoupení na dětském oddělení nemocnice
(1.12.2006)

   Dne 13. prosince 2006 (středa) vystupujeme pro pacienty dětského oddělení. Sraz všech účinkujících je v 7:30 hod. ve vestibulu budovy dětského oddělení v nemocnici. Všichni s sebou hudební nástroje, noty a přezůvky do budovy. Omluvenky ze školního vyučování obdrželi členové skupiny na pravidelných zkouškách.
 
Foto z vystoupení části kapely na letním táboře PS Kamarád - Vápenný Podol, červenec 2006  


Obsah stránky :

Tak už to na světě chodí,        (23.5.2010)
Nabídku k vystoupení    (23.5.2010)
 

Ve Žďáře nad Sázavou     (22.5.2010)
V začátku měsíce května
  (10.5.2010)
Po delší odmlce          (12.3.2010)
Poslední srpnový týden   (4.9.2009)
6.července jsme si již tradičně odskočili     (4.9.2009)

V prvních květnových dnech absolvovala     (15.5.2009)
Na začátek března             (13.3.2009)

Atrium budovy Českého rozhlasu (1.2.2009)

Poslední dvě vystoupení letošní letní sezóny         (29.10.2008)
Sobota 6.září prý byla posledním tropickým dnem      (8.9.2008)
Konec prázdnin         (2.9.2008)
 

O tom, že nejen hudbou živi jsou Koloušci  Kozí Hrádek 2008         (2.8.2008)
 
Krásný den         (10.6.2008)
Letošní oslavy osvobození v Mnichu        (9.5.2008)
Na 1.máje vystupovali Koloušci            (8.5.2008)
  

Koncert v hotelu Palcát v Táboře            (10.3.2008)
  
    

Na dětském oddělení nemocnice                (13.12.2007)
Božejovské Folkové setkání   (5.11.2007)  Na pivní slavnosti       (8.9.2007)
 

Kozí hrádek 2007       (26.8.2007)
Pro žáky ZŠ na Pražské        (26.8.2007)
 

Osika 2007            (17.6.2007)
8.května vystupoval hudební oddíl         (13.5.2007)
V táborském hotelu Palcát hráli Koloušci  nabitému sálu     (14.3.2007)
 

Důležitá vystoupení plánovaná v roce 2007   (25.2.2007)
Slavíci některým posluchačům vyrazili dech   (14.12.2006)
 
Zkoušky skupiny v prosinci   (1.12.2006)
Předvánoční vystoupení na dětském oddělení nemocnice   (1.12.2006)